POTÁPĚNÍ

Asi největší nevyužitý potenciál v celém údolí Svratky představuje údolní nádrž Vír, která sice původně měla sloužit mimo jiné i k rekreaci a rybolovu, ale rozhodnutím úředníků byla vyhlášena za záložní zdroj pitné vody pro Brno a v jejím okolí bylo vyhlášeno první ochranné pásmo. Dnes je zakázáno nejen koupání a rybolov, ale jakákoliv aktivita v bezprostředním okolí přehrady a přístup k vodě vůbec. Argument ochrany přírody a zdroje pitné vody zní možná na první pohled logicky, ale opak je pravdou. V ČR existuje velká řada přehrad, které sice fungují jako zásobárna pitné vody, ale na ostatní aktivity to nemá žádný vliv (Seč, Vranov, atd.). Navíc poslední měření jasně ukázalo, že nezávisle na přísných ochranných opatřeních se voda v přehradě stále zhoršuje. Většina nečistot totiž do přehrady přitéká řekou a dalšími přítoky, takže vliv koupání, chytání ryb nebo potápění by byl zcela zanedbatelný. Úplným paradoxem pak je fakt, že Brno nakonec z Víru žádnou vodu neodebírá a nákladná stavba celého vodovodu byla ve své podstatě úplně zbytečná. Boj obcí sousedících s přehradou o znovuotevření přehrady stále pokračuje, tak jim i sobě držme palce. Potápění na přehradě Vír I. by totiž zcela jistě patřilo k těm nejzajímavějším v České republice.

 

Stavba vírské přehrady

Úvahy o výstavbě přehrady na horním toku řeky Svratky vznikly již za první republiky. Díky druhé světové válce byla však realizace projektu přesunuta na neurčito. Po obrovské povodni v roce 1940, kdy ledové kry musela odstřelovat německá okupační vojska, se tato myšlenka opět vrací, ale stále není ta správná doba. Ta přichází těsně po konci války a již v roce 1947 začínají přípravné práce. Současně se slapskou přehradou, která byla v mnohém upřednostňována, tak vzniká jedna z největších betonových staveb v Československu. Na stavbě pracovalo 1400 dělníků, kteří byly ubytování v nedaleké obci Vír v nově postavených bytech. Kámen pro výrobu štěrku se těžil nedaleko v lomu u později zatopené obce Korouhvice. Písek a cement se dovážel na osm kilometrů vzdálené vlakové nádraží v Bystřici nad Pernštejnem, odkud dále pokračoval deset kilometrů dlouhou lanovkou přímo do betonárky.
Celá stavba byla dokončena a předána do užívání v roce 1957, přičemž její napouštění začalo již o několik let dříve. Dodnes plní čtyři hlavní úkoly, pro které byla budována. Slouží jako ochrana před povodněmi na dolním toku Svratky, vyrábí elektrický proud ve své hydroelektrárně, vyrovnává nízký stav hladiny Svatky za letních měsíců a stala se zdrojem pitné vody nejen pro široké okolí, ale i pro 50 kilometrů vzdálené Brno. Právě posledně jmenované využití nahradilo původní záměr, který počítal s přehradou pro rekreaci. Díky prvnímu ochrannému pásmu, které bylo v okolí nádrže vyhlášeno, je dnes zakázán i přístup k vodě.

 

Parametry přehrady Vír I.

Výška hráze je 75 metrů a je třetí nejvyšší hrází v ČR. Délka v koruně je 390 metrů a je klenuta obloukem o poloměru 305,7 metru. Na její stavbu bylo použito 500.000 m3 betonu. Hydroelektrárna se dvěma turbínami dodnes vyrábí levnou a ekologicky nezávadnou energii. Přes korunu hráze vede silnice, spojující pravobřežní komunikací obec Vír a obec Dalečín. Bohužel stále platí zákaz koupání a přístupu k vodě. Po výstavbě vodovodu do Brna jsou tyto omezení ještě přísněji hlídána.

 

Co najdete pod vodou?

Zaplavování údolí začalo ještě před dokončením stavby hráze a padly mu za oběť dvě vesnice – Korouhvice a Chudobín. Mimo jiné došlo i k zatopení komplexu budov bývalé betonárky, který se zachoval ve velmi dobrém stavu. Celková délka jezera je přibližně 10 kilometrů a klikatí se až k obci Dalečín. Maximální hloubka se pohybuje kolem 55 metrů. Díky prvnímu stupni ochrany je zde zakázáno rekreační využívání včetně rybolovu. Nejzajímavějším zatopeným útvarem přehrady je bezesporu budova bývalé betonárky, tedy komplex staveb sloužících na míchání a přípravu betonu pro stavbu hráze. Z časových a finančních důvodů se beton na stavbu nedovážel, jak je zvykem, ale připravoval se přímo v zátopové zóně. Na stavbu hráze bylo celkem spotřebováno 500.000 m3 betonu, který byl připraven právě zde. Vzhledem k tomu, že ještě před úplným dokončením stavby začalo napouštění nádrže, nezbyl čas na likvidaci některých budov. Díky masivní konstrukci se celý komplex zachoval ve velmi dobrém stavu a za nízkého stavu vody jej můžete z části spatřit i ze břehu. To nejzajímavější ale zmizelo pod hladinou.

Nejvýše postavená stavba, byla sýpka na kámen, který se těžil v nedalekém korouhvickém lomu. Odtud se dovážel parní lokomotivou po provizorně postavených kolejích. V sýpkách začínal jeho přerod na štěrk, používaný jako přísada do betonu. Díky své poloze vysoko ve stráni jsou sýpky, i při maximálním stavu hladiny, dobře viditelné a dnes je na nich krásná vyhlídky na těleso hráze. O několik metrů níže je masivní betonový blok, na kterém podle našich informací stávaly drtiče kamene. Po jejich odstranění zůstala jen podkladová deska.

Sila – osm kruhovitých věží, dosahujících výšky 15 metrů. Zde se uchovával materiál pro stavbu hráze. Zachovalá budova stojí na podstavci, do kterého je možné naplavat. Dostat se můžete také do nitra jednotlivých věží a to právě ze spodní části nebo vrchem, který ale bývá často nad hladinou. Od okolního terénu jsou sila oddělena asi 2 metry širokou mezerou a asi 5 metrů vysokou zdí. Jednu z nejzachovalejších zatopených staveb u nás najdete dnes v hloubce okolo 15 metrů. V těsné blízkosti je druhá významná budova, ve které docházelo k míchání a finální přípravě betonu, jenž se odtud transportoval na stavbu. Třípatrový objekt o výšce 20 metrů byl dříve opatřen dřevěnými stěnami. Z těch se zachovaly jen zbytky ve spodním patře. Potápěči zde musí dát pozor na jemné usazeniny, které při neopatrném pohybu okamžitě zakalí vodu a viditelnost klesá na nulu. Pokud by jsme se podívali ještě hlouběji, dorazíme v hloubce okolo 45 metrů na dno přehrady, které bylo v době výstavby pokryto dalšími objekty. Sklady, laboratoře na kontrolu betonu a mnoho dalších bylo rozbořeno ještě před zatopením. Dnes jsou z nich patrné jen základové desky.

KONTAKT

Koordinátor

není uveden

Telefon

(+420) není uveden

E-mail

info@udolisportu.cz

Odkaz

Odkaz na provozovatele

FOTOGALERIE

VAŠE NÁZORY A ZKUŠENOSTI

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Přidejte se ke komunitě ÚDOLÍ SPORTU na Facebooku

a zde možnost nějakého doslovu a zde možnost nějakého doslovu a zde možnost nějakého doslovu

Share This